Křest je svátost:
- základního spojení člověka s Bohem,
- vysvobození od hříchu,
- uvedení do společného života církve,
- vedení ke spáse a životu věčnému.
Křest může přijmout každý dosud nepokřtěný za předpokladu víry – osobní v případě dospělého, rodičů a kmotrů v případě dítěte.
1/ Křest dětí do 6 let:
- mohou žádat pouze rodiče (alespoň jeden z nich) nebo ti, kdo jsou jejich zákonnými zástupci,
- při přihlášení předkládají rodný list dítěte a doklady se svými údaji (jméno, příjmení, adresa)
- jestli jsou z jiné farnosti, je nutný souhlas přislušného faráře.
- absolvují přípravu, která záleží na jejich náboženské situaci (případné nedostatky v této oblasti nejsou překážkou udělení křtu, jen v situaci, kdy zcela chybí opodstatněná naděje další katolické výchovy, křest musí být odložen).
2/ Křest dětí od 6 do 14 let:
- platí všechno co v případě mladších dětí,
- musí být také osobní příprava dítěte, jejíž forma bude domluvená s farářem.
3/ Křest mládeže od 14 let:
- platí všechno co v případě mladších dětí,
- nezbytná je osobní příprava ve tvaru katechumenátu jako pro dospělé (viz níže).
4/ Křest dospělých:
- zájemce se přihlásí k faráři ve své farnosti,
- po zjištění, je-li přijetí svátostí možné, kandidát začíná katechumenát – je to dlouhodobá (aspoň jednoroční) příprava, ve které je postupně uváděn do křesťanského způsobu života, předpokladem je obrácení,
- kandidát zpravidla obdrží tři svátosti – křest, biřmování a přijímání.
Každý křtěnec musí mít kmotra/kmotru (mohou být i dva, ale různého pohlaví). Úkolem kmotra je buď pomáhat rodičům v křesťanské výchově dítěte, nebo přímo pomáhat samotnému zájemci. Aby mohl někdo být kmotrem, musí:
- sám být pokřtěný a biřmovaný;
- být věřícím a praktikujícím katolíkem;
- žít podle pravidel víry (třeba nesmí žít v konkubinátu; jestli žije v manželství, musí být církevní).
